DOIMOI

DOI MOI (vietnamsky pusa)

Jmenuju se Duong, ve vietnamštině Slunečnice. Miluju sluníčko, ale nejsem sluníčkář, za to mám dost prořízlou pusu. Narodila jsem se v Hanoji, vyrostla jsem v Čechách a sladká studentská léta jsem prožila ve Štrasburku, Bruselu, Grenoblu a Lyonu.

O svém životě na mostě mezi Vietnamem a Evropou bloguju na Aktuálně.cz s většími i menšími přestávkami od roku 2008. V podstatě jen vyprávím historky ze života Vietnamky-Češky trpící frankofilií, co se nebere moc vážně.

Moji 1. knihu najdete v knihkupectvích od listopadu 2017, vydává Bizbooks – Albatrosmedia. Zatím jen prozradím, že jsem to napsala, ostatně jako všechno, s pořádnou dávkou švejkovského humoru, (sebe)ironií a snad i lehkým perem.

Nejde o žádné knižní vydání mých blogů! I když tam některé jsou – ty nejdůležitější. Skrz 20 příběhů vám povyprávím o svém světě mnohem hlouběji. Tak se se mnou těšte na moji žlutobílou knihu – 1. vietnamskou politicky nekorektní autobiografii v češtině. Vezmu vás na výlet do mého asijsko-evropského mládí v odboji.

Zatím se na ni můžete naladit mými starými blogy – pohlednicemi z mých životních cest. O tom, jak jsem skončila s medvídkem menstruačním, ačkoli jsem nikdy nechtěla typického Čecha, se dočtete v mém amatérském e-booku.

 

Duong1-01
„Most propojující různé kultury je nejlepším místem k životu.
Tvořit znamená vzpomínat a smát se.“
„Dokud budu psát, budu se smát.“
 Duong Nguyen Jirásková (Slunečnice, něžná květinka, občas vostrá jak chilli omáčka)