Na dovolenou domů. Do Vietnamu

Znáte ten pocit, když se hrozně těšíte, až znova navštívíte místo, které je vašemu srdci nejbližší? Místo, kde máte schované jedny z nejkrásnějších vzpomínek na dětství. Místo, kam se v hlavě vracíte pokaždé, když se vám stýská po rodině a vlasti. Pro mě je takovým místem Thanh Hóa. Snad žádné místo na světě ve mně nevzbuzuje tolik nostalgie jako město, odkud pochází můj tatínek.

Těším se, …

• … až budu brázdit rýžová pole na kole
• … až uvidím zelené louky, kde se pasou buvoli

• … až si přes polední siestu pověsím mezi palmami houpací síť a budu si číst vietnamské pohádky, které mi čítávala babička, když jsem byla malá
• … až budeme trhat kokosy z vlastní zahrady
• … až budu jíst papáju, pomelo, banány i mandarinky přímo ze stromu
• … až budu v noci pozorovat hvězdy a poslouchat asijské cvrčky a cikády
• … až ucítím vůni rýže z každé domácnost

• … až budu hrát tá lả (typická vietnamská karetní hra) s celou rodinou na dvorku
• … až v kartách jednou konečně vyhraju, abych mohla někomu přes celý obličej namalovat černé čáry (barva se získává zespod hrnců)

• … až budu jíst k snídani čerstvé rýžové nudle koupené od podomních prodejců
• … až si k těm nudlím zamíchám pravou nefalšovanou omáčku z ústřic, která smrdí až do Hanoje
• … až si budu se sestřenkami a bratranci zpívat karaoke
• … až budu všem vyprávět o svém životě v Evropě
• … až jim budu pouštět videa Karla Gotta, Hany Zagorové a dalších českých popstar

• … až budu na trhu shánět ingredience na bramborový salát a řízek a budu se snažit ukuchtit českou večeři pro 20 lidí
• … až zase pojedu na gastrovýlet se sestřenkami a ochutnávat delikatesy našeho kraje
• … až zase budu o půlnoci hledat náš turecký záchod, abych porcelánovému bohu vrátila všechny ty delikatesy v tekuté formě, protože můj evropský žaludek holt nesnese za jeden večer zpracovat krevetové palačinky, nakládané uzené vepřové, rýžové palačinky, zmrzlinové jogurty a koktejly všech chutí a barev
• … až mě zase budou nutit jíst psí maso, které se podává jen při speciálních událostech jako je například den úmrtí našeho dědy
• … až si zase budu muset nenápadně s miskou odběhnout, abych to psí maso někomu střelila, aniž by si toho někdo všiml a neurazil se

• … až si opět prohlédnu staré fotky z rodinného alba, která máme uchovaná v domě, kde bydlela babička
• … až si u sousedů pohladím vietnamské koně, co vypadají jako zakrslí poníci
• … až budu se strejdou pátrat po hrobu dědečka a modlit se, že neklečíme u cizího
• … až celé odpoledne budu chodit po příbuzných a budu se snažit zapamatovat si jejich jména

• … až se sejde naše rodina o zhruba 50 lidech a budeme jíst v sedě na dvorku
• … až strejdům přivezu z Evropy drahé koňaky a oni to budou míchat s ledem nebo kolou, případně to ani nedopijou a vyndají si vlastní domácí rýžové víno
• … až budou všichni strejdové hromadně zpívat opilé balady, přestože si každý dal maximálně 2 panáky
• … až letos Kuba všechny mé strejdy ožere

• … až si prohlédnu všechny obrazy, které nově namaloval můj nejoblíbenější strejda
• … až se bude stejný strejda pokoušet s Kubou mluvit česky
• … až budu všem vysvětlovat, v čem spočívá práce copywritera
• … až se na mě přisajou pijavice, až budu po kolena v rýžových polích za účelem pomoci rodině s letošní úrodou

• … až Kuba všechny mé příbuzné pozdraví vietnamsky a bude to znamenat pes, kočka nebo záchod
• … až pojedu k moři, 17 km od naší vesnice, u kterého jsem strávila všechny letní prázdniny, když jsem žila ve Vietnamu